Pearl Harbor відкриті
[search 0]
більше

Download the App!

show episodes
 
The “Indictment of the Pearl Harbor 5", is a podcast based on the book of the same name written by Donald J. Young. It carefully details and rightfully places the blame for the unpreparedness of the December 7, 1941, Pearl Harbor disaster, on the heads of the U.S. Navy and War Departments in Washington DC. “Indictment of the Pearl Harbor 5, “ is available on Amazon.com. Donald J. Young is a military historian, author and lecturer, who writes on the pre-Midway period of World War II in the Pa ...
 
Published posthumously in 2010, Pearl Harbor: The Seeds and Fruits of Infamy blows the top off a 70-year cover-up, reporting for the first time on long-suppressed interviews, documents, and corroborated evidence. Greaves provides comprehensive coverage on the history of U.S. and Japanese relations, the actions of the Roosevelt administration, the attack and the response on the ground, the investigations and cover-ups that began almost immediately and continue to this day. This audio book is ...
 
Loading …
show series
 
Ze zásadních politických událostí podzimu 1951 jsou v rozhlasovém archivu zachyceny dvě: Projev předsedy KSČ a prezidenta republiky Klementa Gottwalda na zasedání Ústředního výboru Komunistické strany Československa 6. prosince 1951.
 
1. květen 1951 byl čtvrtým „1. Májem“ slaveným v Československu v režii komunistické strany. Masové průvody, v nich stovky hesel o míru a šťastné budoucnosti. Kdo si cestou do průvodu koupil Rudé právo, mohl si přečíst báseň Marie Pujmanové „Chráníme si tě jako oko v hlavě, Marx místo bible dal ti klid, jasně svět vidět i ve vší vřavě – lid, to je …
 
„Právě se vracím z Hradu od prezidenta republiky.“ Legendární věta, která nemůže chybět při žádné připomínce nešťastného rozuzlení vládní krize z února 1948. Autor těchto slov Klement Gottwald toho ale ve vysílání rozhlasu řekl víc.
 
Je mnoho příkladů, které ilustrují „bratrskost“ vztahů mezi komunisty v Praze a v Moskvě před rokem 1990. Jedním z těch typických byl způsob, jakým Moskva Praze nařídila, kdo bude československým prezidentem po smrti Antonína Zápotockého. Zapomenutou postavičku komunistického pantheonu – Viliama Širokého – připomene v pořadu Archiv Plus slovenský p…
 
Druhá polovina válečného roku 1941 byla plná klíčových událostí. Německá armáda postupovala na východní frontě směrem k Moskvě, v protektorátu zněly z rozhlasu reportáže z tiskárny Melantrich nebo pražského orloje, a z USA památný projev prezidenta Franklina Delano Roosevelta.
 
Katolický duchovní, teolog a pedagog František Tomášek (1899–1992) byl na kněze vysvěcen v roce 1922, o 27 let později byl pak vysvěcen na tajného biskupa. Poté následovalo několik let v komunistickém koncentračním táboře.
 
Když dnes přijde řeč na svátky a významné dny za komunistického režimu, většina lidí si asi jako první vybaví oslavy Prvního máje, Velké říjnové revoluce, MDŽ, popřípadě 25. února. Vedle těchto velkých existovala i několik svátků menších, které už mizí z naší paměti. Přitom režim si na jejich oslavách dával záležet. Mezi takové patřil Den tisku, ro…
 
Záznamy o příjezdu Reinharda Heydricha do Prahy se dochovaly i v archivu Českého rozhlasu. V době, kdy Heydrich nastupoval do funkce zastupujícího říšského protektora v Čechách a na Moravě, jeho jméno protektorátní obyvatelstvo neznalo, zatímco v Londýně se objevovalo v zahraničním exilovém vysílání.…
 
Teroristický útok z 11. září 2001 byl prakticky ihned vnímán jako zlom – bezpečnostní, politický, vojenský, historický, civilizační. To vše bylo postupně formulováno už od prvních hodin po útoku. Jak tento proces probíhal v našem mediálním prostoru, to si přiblížíme prostřednictvím archivu Českého rozhlasu.…
 
To máte pravdu, já se celej život dřel skoro jenom na ty hodiny, prohodil z legrace herec Saša Rašilov, když k němu v září 1948 přišel reportér Karel Pech na návštěvu s mikrofonem. Rašilov měl doma ve své vilce na Zbraslavi přes sto nástěnných starožitných hodin.
 
„Jsme v situaci člověka zavřeného beze zbraně v jedné místnosti se šílencem, který je po zuby ozbrojen. Musí se mu přikyvovat a dávat zapravdu, aby se blázen nerozzuřil a nevrhl se na něho. Přitom se stále dívá ke dveřím a čeká, kdy mu zvenčí přijde pomoc.“
 
Letos je tomu už 96 let, co bylo v našich zemích zavedeno pravidlo, že školní rok začíná v září a prázdniny připadají na červenec a srpen. Téměř století tak není září jen měsícem, kdy končí léto, ale také začátek školních povinností. I Československý rozhlas tuto událost ve svém vysílání vždy připomínal.…
 
O úloze Československého rozhlasu po 21. srpnu 1968 byly popsány stovky stránek. Stranou ale zůstává rozhlasové vysílání na podporu okupace, šířené na naše území z vysílačů z Polska a bývalé NDR. V paměti posluchačů zůstává hlavně jedna stanice – Vltava, která ale nemá nic společného s Českým rozhlasem Vltava.…
 
Vysílání v srpnu 1968 patří ke světlým kapitolám dějin Československého rozhlasu. Jen škoda, že bývá spojováno hlavně s Jiřím Dienstbierem, Slávou Volným, Věrou Šťovíčkovou a dalšími moderátorskými hvězdami z Vinohradské 12 v Praze.
 
Poslední komunistický prezident Československa Gustáv Husák byl rozporuplným člověkem s osudem plným zvratů. Byl jednou z vůdčích osobností Slovenského národního povstání, prvním slovenským poválečným „premiérem“, obětí komunistických čistek, na jaře 1968 reformátorem a posléze hlavním představitelem tvrdé linie totalitního režimu.…
 
Bílé kápě, hořící kříže, rasismus, násilí, vraždy spojené s Ku-klux-klanem – snadný terč pro komunistickou propagandu. Jak konkrétně vypadala ta rozhlasová? Od prvního národního sjezdu Ku-klux-klanu uplynulo už 96 let.
 
Jiří Dienstbier, Sláva Volný a mnozí další byli 21. srpna 1968 u rozhlasového mikrofonu v Praze a jejich jména se vryla do paměti všem, kteří slyšeli státní hymnu doprovázenou střelbou z Vinohradské ulice.
 
„Slovensko svým udatným bojem dokázalo věrnost rozhodné většiny slovenského lidu myšlence jednotné Československé republiky,“ řekl v srpnu 1945 na oslavách prvního výročí Slovenského národního povstání Edvard Beneš. Neříkal pravdu.
 
Válečný hrdina i prezident normalizace. Komunista komunisty zavržený a dokonce vězněný. To vše byl Ludvík Svoboda, muž, který by možná v jiné době nebo v jiné zemi byl medailemi ověnčeným vojákem. 20. století uprostřed Evropy ale rozhodlo jinak. Stal se prezidentem dějinných protikladů.
 
Instead of attacking Pearl Harbor on December 7, 1941, President Roosevelt believed the Japanese would attack the Far East. Failing to prepare our country or the military for a possible attack, were seven men - all of whom played a part in missing the signs and failing to believe that the tragedy would occur on U.S. soil that fateful morning. This …
 
Srpen roku 1969 byl pořádně horký měsíc. Teplotně i v obrazném slova smyslu. Začínal tropickými třicítkami a končil demonstracemi, střelbou a mrtvými. Mezitím jsme bojovali o zrno, sbírali chmel, čekali ve frontách na benzín nebo barevnou televizi. I v tak dramatickém měsíci žili lidé obyčejné životy.…
 
Letní měsíce byly v Československu roku 1951 spojeny s několika unikátními událostmi. Konal se politický proces s pracovníky americké tiskové agentury Associated Press. A také proces s pěti nacistickými válečnými zločinci. Toho léta se také odehrál jeden z nejmasovějších útěků přes želenou oponu.
 
As the weekend of December 6 and 7, 1941, approached, President Roosevelt's real fear was that Japan would attack the British in the Far East and not the U.S.. If the Japanese had chosen to only attack far off British Malaya, and not Pearl Harbor or the United States, the President actually had a speech prepared to give before a divided Congress. W…
 
Zatímco jména tří tajemníků Jana Masaryka (Lumíra Soukupa, Antonína Suma a Jiřího Špačka) jsou známá, Mikuláš Mára pozornosti badatelů unikal. Tajemnické povinnosti vykonával totiž pouze v době, kdy Masaryk pobýval v USA.
 
Normalizační léta přinesla televizním divákům seriály a televizní inscenace snad ze všech oblastí lidské činnosti. Nahlédněte s námi pod pokličku československým inženýrům, zemědělcům, lékařům i celníkům.
 
Alois Randa (Bohouš), František Diviš Bartoloměj Bouvard (Byli jednou dva písaři), Jiří Kroupa (Marečku, podejte mi pero!) – tyto a mnohé další dnes už klasické postavy, ztvárnil v době svého divadelního a filmového působení herec Jiří Sovák (1920–2000).
 
Kdo ta léta nezažil, těžko uvěří nakolik komunistická strana prostupovala v 70. a 80. letech prakticky celým veřejným prostorem. Jak bylo složité vyhnout se stopám ideologie na každém rohu.
 
Archiv Českého rozhlasu nabízí zájemcům o historii nejednu zajímavost. Třeba ucelenou řadu Rozhlasových novin, tedy půlhodinového zpravodajství, které se vysílalo každý den na stanici Praha.
 
Začátek prázdnin je vždycky hektická a neklidná doba, nejinak tomu bylo v roce 1991. Pro toho, kdo si naplánoval dovolenou v tehdy už poněkud neklidně působící Jugoslávii, se ovšem otevírala poměrně hororová perspektiva.
 
Dne 2. července 1951 byli v babické škole zastřeleni tři komunisté – funkcionáři místního národního výboru. Čin se ale stal záminkou pro sérii monstrprocesů, při kterých padlo 11 rozsudků smrti, řada lidí byla uvězněna, další byli vystěhováni z rodného kraje a živořili v novodobých nevolnických podmínkách.…
 
„Máme tu léto, léto v době této. Touží každý z nás, když propukne léto, je to v nás,“ zpívá Václav Neckář v titulní písničce k filmu Leť, ptáku, leť z roku 1978. Písničku jsme použili i v letním vydání Archivu Plus, protože právě obraz léta v dobách minulých tak, jak se dochoval v rozhlasovém archivu, je jeho tématem.…
 
Historie společných sokolských cvičení, známých jako slety, se začala psát v roce 20. výročí založení Sokola. Pod heslem Tužme se! se první sokolský slet odehrál na Střeleckém ostrově v Praze v červnu 1882. Tisíce diváků tehdy přihlížely sestavám, z nichž obzvláště zaujala prostná pod vedením samotného Miroslava Tyrše.…
 
V listopadu 1989 vznikla v tehdejší ČSSR dvě široce rozkročená opoziční hnutí: Občanské fórum (OF) v českých zemích a Veřejnost proti násilí (VPN) na Slovensku. Oba subjekty po vítězství ve svobodných volbách v roce 1990 stanuly v čele koalic ve federální i obou republikových vládách.
 
Letiště v Ruzyni bylo vybudováno ve 30. letech, jako náhrada za původní hlavní pražské letiště Kbely založené po vzniku republiky roku 1918. Nové letiště pak bylo postaveno v 60. letech. Původní letiště s funkcionalistickou halou Adolfa Benše – Terminál Jih – bylo otevřeno už v roce 1937.
 
Byla to velká sláva, když se v létě 1971 mohli řidiči poprvé projet po prvním úseku dálnice D1 z Prahy do Mirošovic. Bylo to sice jen prvních 21 kilometrů a, jak vtipně konstatoval dobový filmový týdeník, dálnici bylo možné projet dřív, než řidič dokouřil cigaretu. Československo mělo v té době v délce dálniční sítě co dohánět, což se ovšem nezměni…
 
Původce onemocnění AIDS byl poprvé popsán v roce 1981. O záhadném syndromu získaného selhání imunity se začalo v 80. letech informovat i v československém éteru. Nejstarší dochované záznamy ale mají v datech až rok 1987.
 
Byly to první svobodné volby po víc jak půl století! Proběhly ve dnech 8. a 9. června 1990 a ti, kdo je zažili, dodnes pamatují euforii, která je provázela. Pro mnohé z nás to byly vůbec první svobodné volby v životě. I v tak hektickém období ale lidé prožívali své každodenní starosti i radosti, obavy a naděje.…
 
V těchto dnech je tomu 71 let, co komunistický režim zavraždil Miladu Horákovou. A právě jako oběť totalitního systému ji většina lidí zná. Méně už ji chápeme jako osobnost předválečného hnutí za zrovnoprávnění žen a poválečnou představitelku národně socialistické strany.
 
V archivu Českého rozhlasu najdete tisíce nahrávek; mezi nimi i více než 40 let starý záznam pořadu Pionýrská jitřenka z ledna 1979. „Napište vše, co se jmenuje podle Vladimíra Iljiče Lenina. U nás i v Sovětském svazu,“ říká mladá žena v reportáži z rekreačního střediska v Poddubí na Sázavě, kam Pionýrská jitřenka svolala své mladé spolupracovníky.…
 
Byla to tehdy pro socialistické Československo rána: Waldemar Matuška (2. 7. 1932 – 30. 5. 2009) zůstal na přelomu srpna a září 1986 ve Spojených státech. Zaskočil mnohé z fanoušků i dohasínající Husákův režim. Poslechněte si ukázky z unikátního rozhovoru o emigraci, který Matuška poskytl ve Spojených státech.…
 
Hlasy a ohlasy – na tento pořad Svobodné Evropy si jistě posluchači a pamětníci této stanice vzpomenou. Šlo vlastně o obdobu toho, co dnes dělají veřejnoprávní i komerční média poměrně hojně. Zprávy z vašeho kraje, o tom, co se událo v tom či onom městě, městečku nebo vesnici.
 
Období velkých hrdinství a osobních obětí a také velkého strachu a selhání. Taková byla doba po útoku výsadkářů na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha 27. května 1942. Archiv Českého rozhlasu uchovává řadu nahrávek, které zachycují atmosféru té doby.
 
Pravděpodobně nejtěžší období ve své moderní historii český národ prožíval za druhé světové války. Okupace vlasti probudila u některých Čechů odvahu a houževnatost, u jiných pro změnu bezpáteřní prospěchářství. A právě ti začali spolupracovat s nepřítelem.
 
Loading …

Короткий довідник

Google login Twitter login Classic login